Metoda uživatelského výzkumu, kde výzkumník pozoruje a vyzpovídává uživatele v jejich přirozeném prostředí, zatímco uživatel provádí skutečné úkoly. Cílem je pochopit kontext použití – skutečné prostředí, pracovní postupy a jakékoli bolestivé body nebo potřeby, které uživatel má. Kontextuální šetření přináší hluboké vhledy do chování uživatelů a situačních faktorů, které ho ovlivňují.
A ještě doplníme
Metoda vychází z předpokladu, že chování je silně formováno kontextem – nástroji po ruce, tlakem prostředí, rutinou, spolupracovníky a drobnými improvizacemi, kterých si uživatel sám nemusí být vědom. V laboratorním nebo vzdáleném rozhovoru tyto vlivy mizí a zůstává pouze racionalizovaná verze toho, co si člověk myslí, že dělá. Kontextuální šetření proto kombinuje pozorování s doptáváním „proč" přímo v okamžiku, kdy se akce dějí, což vede k insightům, které by jinou cestou zůstaly skryté. Je však časově i logisticky náročné a vyžaduje výzkumníka schopného pohybovat se v cizím prostředí diskrétně a s respektem.
