Iterativní designový proces, ve kterém se designéři zaměřují na uživatele a jejich potřeby v každé fázi designového procesu. UCD zahrnuje uživatele prostřednictvím výzkumu a zpětné vazby a udržuje jejich potřeby, preference a omezení v centru rozhodování. V praxi to znamená porozumění kontextu použití, specifikaci uživatelských požadavků, vytváření designových řešení a jejich validaci s uživateli, s opakováním podle potřeby. Mottem je navrhovat společně s uživateli a pro uživatele v každém kroku.
A ještě doplníme
UCD je především postoj, přesvědčení, že autoritou v otázce „funguje to, nebo nefunguje" je uživatel, nikoliv tým nebo management. V každodenní práci se to projevuje zvykem ptát se, než tvrdit, a ověřovat, než předpokládat, s disciplinovaným návratem k uživateli v klíčových rozhodovacích bodech. Důležité je rozlišovat UCD od doslovného přebírání všeho, co uživatelé řeknou; cílem je porozumět jejich potřebám hlouběji, než to umí oni sami, a teprve na tom stavět řešení. Úspěšné uplatnění UCD vyžaduje organizační podporu. Procesy, čas a kulturu, která je ochotná přijímat výsledky výzkumu i tehdy, když se neshodují s preferovaným směrem.
